Číslo 19

11. 8. 2000

Nevím. Na zámeckém nádvoří stojí pohodlné lavičky. Jsou vyro-vnané v řadách. Za poslední řadou je třímetrová mezera, aby bylo kudy procházet. A u zdi dlí další lavice. Včera bylo docela plno. Diváci se usadili i na lavice až u zdi. Před nimi zela ta třímetrová mezera. Kam si stoupnout. Nikde není místo k sezení, takové, aby bylo hezky slyšet a alespoň kousek vidět. Stoupl jsem si za poslední řadu, před diváky u zdi. Dlouho jsem se rozmýšlel. Nevím kdo je víc sobecký. Já, protože stíním těm za mnou, nebo oni, protože sedí tak, aby si tři metry před ně nemohl nikdo stoupnout. Byl jsem důrazně upozorněn, že překážím, že přeze mě nikdo nic nevidí... Nevím kdo z nás udělal chybu. Asi jsem hajzl. Raději jsem šel spát. Bylo mi nás líto. Lidi jsou tak složitý ... -tuř-

Dr. Jablkoň laboruje
Příjemný večer. Štěpán Rak zahájil, čímž byla laťka nasazena proklatě vysoko. Obecenstvo nechápalo, jak je možné, že vidí jen jednu kytaru, zatímco jich slyší alespoň pět najednou. Jeho prsty byly tak rychlé, že nebyly vidět. Když si opřel hlavu o svou pravou ruku a hrál jen levačkou, diváci ho odměnili nadšeným potleskem. Nikdy předtím jsem neslyšel Štěpána Raka zpívat. Jeho přednes je kultivovaný, přiměřeně procítěný a dokáže chytit za srdce. Štěpán Rak zavzpomínal na Jaroslava Foglara, který s ním jeden čas jezdíval na koncerty a povídal si s mladými lidmi o svých knížkách, ideálech a zážitcích. Po Štěpánu Rakovi se přesunula pozornost publika na balkón nad podiem, kde nastoupila Schola Gregoriana Pragensis s ukázkou grego- riánských chorálů, Michal Němec podotkl, že je to poprvé, co zpívají jinde než v kostele a ještě k tomu poprvé trošičku na mikrofon. Vůbec to ale nevadilo, posluchači naslouchali sboru vedenému Davidem Ebenem s němým úžasem. Tři písničky však diváky zcela neuspokojily, pročež Schola přidala ještě jeden chorál navíc. Michal Němec z Jablkoně chápe Prá-zdniny v Telči jako takovou laboratoř, kde si může dovolit experimentovat. Včerejší experiment se zdařil. Například v písni Chmury, která se vyznačuje hravou pasáží, kdy Michal Němec vytahuje všelijaká cinkátka, používal zcela nové nástroje, s poznámkou, že mu někdo ukradl kufřík, tak si ve zkušebně nabral nové. Zahrál tedy divákům na všelijaké kravské zvonce a dokonce i na formu na bábovku. Jeho brutální výkřik do ticha otřásl značnou částí velmi vnímavého publika. Pozoroval jsem, jak pud sebezáchovy zavlnil řadami diváků, když spustil ten expresivní ŘEV!. Každý koncert Jablkoně je jedinečný, nikdy jsem neměl pocit, že bych snad nějakou písničku již někde slyšel, vše je znovu a znovu jako napoprvé. Těším se na další napoprvé, můžeme již prozradit, že příští rok k nám Jablkoň zavítá s Jiřím Stivínem. Dají si pár zkoušek a my se můžeme opět těšit na jedinečný zážitek. -tuř-

Semtex - nic pro ortodoxní kotlíkáře
( Luckas, Nowack, Šprcka, Drůbež, Micka, Bobeš )
Stejně jako loni, předloni a předpředloni nezklamali. Dvou a půl hodinový nářez, letos navíc podpořený Drůbeží a jeho bicími roztančil celou sokolovnu. Semtex se ve třech blocích zaměřil postupně na písničky starší ( známé z CD Eklhaft ), koledy a nakonec na písně úplně nové ( Anča, Plzeňská věž ). Svým originálním přístupem k folkové a trampské hudbě patří Semtex k jedinečným kapelám naší hudební scény. Netroufám si odhadnout, jestli by jejich verze Panenky od Roberta Křesťana ortodoxní trampy zvedla od ohně, nebo jestli by se přidali. Mě rozhodně potěšila. Stejně jako dalších 140 diváků, kteří dali přednost návštěvě Sokolovny před návštěvou kostela s Gregorianskými chorály. Obojí má něco do sebe, ale v kostele neuvidíte striptýz. Sokolovna ho viděla, když si Luckas sundal noční košili. Osobně ho podezírám, že to udělal jen proto, aby si ze suspensoru vyndal cigarety, ke kterým se nemohl přes košili dostat. Nowack zaperlil při remejku písně Black or white od M. Jacksona, Míša Röhrich se zase předvedl při svých kytarových sólech. Odvaz. jaký jsme čekali. Chcete vědět jaký je Semtex ve skutečnosti? Po několika hodinách strávených na baru začali zpívat písničky bří Nedvědů. Vzpomněl jsem si na film s Jiřím Langmajerem, kde říká:“ Plynule přejdou z puberty do senility. Přeskočí dospělost jak Rusko kapitalismus.“ Jaké to bude se Semtexem? Počkejte za rok a doufejte, že nebudou senilní. Puberta jim docela sekne. O zvuk se letos v Sokolovně staral Kuba a Jarouš, o světla Gekoň a Hans. Šprcka dnes v poledne o Semtexu: „Nowack na to hraje trsátkem, protože prstama na to hrát neumí, já na to hraju taky trsátkem a Micka na to neumí hrát vůbec.“ -gek-

Čtyrlístek Cimbály

Co bude?
Čtyrlístek
Tak a na to pozor! Kapela je alergická na pojmenování Čtyřlístek. Tím chci naznačit, že nemají nic společného s Myšpulínem a těmi ostatními. Přijeli k nám z Teplic a Vidí to černě, tedy, tak se jmenuje jejich CD. Ač název Čtyrlístek svádí, je jich ve skutečnosti pět a hrají na kytary, saxofon, harmoniku, flétnu, kontrabas, valchu a všichni zpívají. K Telči už tato kapela a její spirituály patří stejně jako Ulický rybník s červenými rybičkami. Budou hrát dnes večer v Seminářské zahradě (vchod kousek od Konviktu ), tak se přijďte podívat ať se tu cítí právě jako ryby ve vodě. -gek-
Ta Jana z Velké Ohrady
Že Jana Husáková se svou kapelou zpívá, jak říká, „emocjonální šanson“, ví snad už každé malé dítě. Ne všichni ale vědí, že Ta Jana vydala loni pod názvem Od půlnoci do tří výborné cédéčko. Ortodoxní tramp-folkové publikum k jejímu projevu cestu zatím nenalezlo (a tak ji vídáme spíš po klubech, kde se hrává alternativnější muzika), ale před vnímavými diváky multižánrové Telče se jí bude určitě hrát fantasticky. -luc-
Cimbal Classic
Klasičtí cimbálníci patří k Prázdninám v Telči stejně neodmyslitelně jako třebas náš Zpravodaj. Prostě tu jsou, protože je to přirozené. Při brouzdání po jejich www stránkách jsem jim vymyslel tenhle slogan: Nás šest a pes z Pětipes. Kokršpaněl Balík je totiž nejzkušenější psí folkař v Čechách. -daw-

Recenze: Nová hra Pořadatelé překonává Laru Croft
Právě dnes přichází na trh nová počítačová hra Pořadatelé. Jedná se o vtipně a nápaditě pojatou adventure game, která připomene hry typu Tomb Rider, ale grafikou i celkovým zpracováním je hravě překoná. Hráč se na začátku stává pořadatelem Prázdnin v Telči. Může si vybrat z několika lidských typů. Osobně dávám přednost typům Tomáš nebo Ondřej, které jsou výkonné a zbytečně nekomplikují plnění úkolů, na rozdíl od nevypočitatelného typu Eda, se kterým si zase užijete víc legrace a nečekaných potíží. Prvním úkolem je najít deset jiných pořadatelů a přemluvit je ke stavbě pódia na zimáku. Některé není těžké najít, ale probudit. Jiní jsou zase dobře ukryti (Vidla je v tělocvičně v zeleném spacáku za třetí švédskou bednou zleva). Důležitou postavou je Medvěd, který jako hlavní organizátor zadává úkoly. Výborným nápadem autorů hry je, že se objevuje zcela nečekaně (dokonce v podobě obláčku, hořícího keře či servírky v hostinci U Růže) a někdy i na více místech současně. Úkoly, které zadává jsou často protichůdné, ale všechny je potřeba splnit. Hráč si může najmout kohokoliv ze zalidněného městečka jako pořadatele, aby mu s úkoly pomohl, riskuje tím ovšem různé potíže. Tak třeba tramp s liščím ohonem na klobouku dělá vždy pravý opak všeho co se mu řekne, což samozřejmě lze využít (já jsem ho dokonce donutil řídit tábořiště, ale po dvou dnech odjel do Českého ráje). Pozor na motorkáře, který okrádá obyvatele města a zanechává na místě činu utržené vstupenky nebo Zpravodaje. Za splněné úkoly získává hráč body, za které pak různými způsoby (spánek, smažák, fernet) doplňuje energii. Pouze typ Eda je nevyčerpatelný, má ovšem značně složité ovládání. Pokud získáte nadbytečnou energii, můžete se jít např. vysprchovat se zpěvačkou skupiny Černé mlíko nebo navštívit pokoj č.4 na intru. Přátelské upozornění: postavička ředitele zámku vám může přidat nečekaně mnoho energie nebo vám také všechnu sebrat! Po splnění několika úkolů následuje vždy „večerní koncert“, který je hráči skutečnou odměnou - jde o několik podařených videoklipů a rozhovory s předními folkovými skupinami či písničkáři. K mínusům hry patří místy trhaná animace (např. když Eda nese židle do konviktu) nebo některé příliš těžké úkoly (přemluvit kapelu Bílé saze, aby nevystupovala nebo třeba uhlídat Vlastu Redla, aby před koncertem nic nevypil). Vzhledem ke kvalitní grafice je zklamáním, že hráčky ani hráči hry si vybraných pořadatelských typů nemohou užít ve sprše. Eda se sprchuje v plavkách, Martina v úplné tmě, Míša si zatahuje neprůhledný závěs a GoGo se nesprchuje vůbec. Celkově je hra značně zábavná a s jistým cvikem i velmi dobře hratelná. Nabízí různé alternativy plnění úkolů a po týdnech hraní můžete náhle na intru najít ve skříni zcela neznámého pořadatele, který zná spoustu anekdot o zvukařích. Spoustu hezkých zážitků při pořádání Prázdnin v Telči! Skřítek

Informátor
• Smrtící účinky UV prokázány! • Tuřín včera konečně nasadil první redaktorský čas, pleskl exádu 0,2 l medoviny za 3,27 sekund, čímž si v této kategorii vysloužil osmou příčku. O tu jej ovšem brzy připravil závodník Miloš, jenž obsadil hned první místo s časem 1,64 vteřiny. Stav prvenství v pravých exádách (0,5 l) je k dnešní uzávěrce následující: ženy - Vendula 21 sekund, muži - Mgr. Běloch neuvěřitelných 9,55 vteřiny! • Včera se mobilní jednotka vylepovačů plakátů Prázdnin v Telči marně pokoušela přesvědčit faráře ve Staré Říši, aby ve svém kostele vyvěsil poutač na Druhou trávu s tím, že ji vede nějakej křesťan. • Dnes ráno začaly Technické služby města Telč stavět před štábem vysoké podium na nedělní mecheche. Ukázalo se, že je to úkol bez naší pomoci nerealizovatelný, načež se rozpoutalo neomalené verbování rozhořčených pořadatelských samečků pro cestu za manuální prací do Dačic. Gekoň si v podezření zašel stavbu osobně zkontrolovat a dosil zjištění, že: „Vono jich tam pracuje pět a šestej to řídí! Kdyby to bylo ve Španělsku, tak budou čtyři hrát na kytaru!“ •