456789101112131415161718 19 20 21
 

PORADÍ, POBAVÍ, ZAMILUJE, ROZTOUŽÍ, NAPLNÍ, ...
 

Číslo 14

6. 8. 2000

POZOR! Tajná finta na Nezmary! Na znamení zpíváme všichni „Ovčáci čtveráci.“

 

 

Kouzlení s hlasy
„To jsme si zase jednou udělali hezky, viď, Jime?“ prohlásil Velký Šéf M. nedlouho poté, co spojené orchestry ze tří zemí zahrály a dvojjazyčně zapěly. Vypadalo to, že ho celý večer pěkně vzal u srdíčka... Ale radši popořadě. Dramaturgie vsadila v sobotu večer především na zahraniční hosty - Luise Caparta, šansoniéra z Bretaně (to je ve Francii, kdybyste nevěděli) a tříčlenné Duo Balance z Německa tvořené manželským párem & „rodinným přítelem“. Kromě atraktivního puncu zahraničních hostí mají Duo Balance i Luis Capart společnou i další věc - nechávají vyniknout písničky zpěvem, nikoli instrumentální exhibicí. Celý večer byl tak nesen nejkrásnějším hudebním nástrojem - lidským hlasem. Nejprve se zpívalo česky, a to v šestičlenném obsazení. Brněnské Mošny ukázaly, že i „pouhými“ šesti hlasy, kytarou a basovkou lze dostat diváky do varu. Dojmu z jejich vystoupení velmi prospěl bezprostřední kontakt s diváky, který navíc posilovala ve skvělé formě konferující Katka Svobodová. Poté na pódiu osaměl bretaňský písničkář Luis Capart. Průvodní slovo pohotově překládala tlumo- čnice Jolana, ale v písničkách k nám nefrankofonním promlouvala už jenom muzika a Luisův naléhavý a vzrušený hlas. Co všechno se dá sdělit hlasem beze slov (resp. aniž jim rozumíte), jsme si vyzkoušeli i poté, kdy se pod plachtou zabydlelo Duo Balance. To jest dva hlasy (zvláště ten Christinin by jí v našich poměrech určitě přinesl přední umístění v anketách), dvě kytary a pak bohatství mistrně ovládaných dechových nástrojů. Za Summertime by německé hosty pochválil jistě i starý Gers

hwin. A pak se začaly spojovat síly, vše vyvrcholilo příchodem Nezmarů a několika společnými písničkami na závěr. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale nenadálý nezmaří kytarový drajv mě ve vnímání odstínů hlasů docela rušil... Leč Wayfaring Stranger dojem rychle spravil, a pak se Jim a spol. marně snažili diváky přesvědčit, aby už přestali plácat (do dlaní) a šli zase jinam. -HH-

Statečný souboj s deštěm
Kapičky ostýchavě dopadaly na Telč už během večera, ovšem hlavní zásobu si nebeské rybníky chystaly až do noci. Naštěstí byli povětrnostní andělé vlídní aspoň natolik, že povolili první nokturno v Seminářské zahradě a stavidlo vytáhli až na jeho konci. Začátek se, pravda, mírně zpozdil kvůli délce hlavního koncertu a značnému zájmu diváků (už hodinu před začátkem jich přibližně padesát poslouchalo Laurie Andersonovou, jíž zvukař Kuba Lis připravoval náladu v zahradě). Ale i tak další díl seriálu „Mošny“, zahájeného již na zámku, byl vydatný a vydařený. Mošny statečně přestály souboj s pozdní hodinou a vlastní únavou (jen si zkuste precizně zpívat vícehlasy ve třičtvrtě na jednu), poslední písničku již v drobném dešti odzpívaly bez aparatury. A Ája Milichovská se dokonce za pár hodin odnaučila jeden svůj pohybový zlozvyk! -HH-

Dnes v deset hodin po oficiálních projevech starosty Telče a zástupců Kanadské ambasády vyrazilo cirka 250 účastníků Běhu Terryho Foxe na trať. Ačkoliv ještě v půl desáté pršelo, vyběhli jsme pod blankytnou a slunnou oblohou. Bylo sice blátivo, přesto si myslím, že trasa měla své kouzlo. A to podstatné na závěr: vybralo se 18 tisíc korun, které budou uloženy na konto 27437 5400287/0100. Díky všem, které ani špatné počasí neodradilo a zapojili se (ať již samotným Během či jeho přípravou). Eda


Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.

Co bude?

Devítka
Polovina této číslice (což kupodivu neznamená čtyři a půl člověka, alébrž pouze dva kusy v podobě Honzy Brože a Jindřišky Petrákové) si tu zahrála už se Žalmanem, v pondělí se pro změnu spojí se sourozenci Hofrichterovými, a jestli budou mít dobrou náladu (a proč by ji přeci neměli mít?), předvedou určitě i varietní studii hry na kontrabas pro tři osoby současně. Devítka je fakt dobrá ráže. -daw-
Kamelot
Letos si Roman Horký přiveze zbrusu novou sestavu, děděk Zoufalý a dokonce ani „dědek“ Lešek už za perkusemi nestojí, na jejich místě válí Pavel Bongo Plch (jenž svým příchodem do profikamelotu přivedl do úzkých polovinu jižní Moravy, za niž do té doby bouchal druhou ligu, např. Nataliku, Oko Ivoše Cicvárka či F.T. Prim). Ani letitý basman Petr Rotschein už není regulérním členem kapely a na jeho post naskočil ex-Fík David Brom. Za jízdy se tedy vyměnila polovina posádky, ale pokud při koncertě zavřete oči, asi to ani nepoznáte. Jen ten Bůčkův hlas tam bude navždycky chybět... -daw-
Jauvajs
Kdysi se psali Yauway’s, snad aby zdůraznili své zaměření na hudbu britských ostrovů. V současné sestavě hrají už čtyři roky, jejich největším úspěchem je letošní postup do finále plzeňské Porty a zde zisk zvláštní ceny za kapelníkovu fantastickou hru na zobcovku. -HH-
Hvězdy na vrbě
Veleúspěšnou inscenaci brněnského HaDivadla provede dnes večer v sokolovně ochotnický soubor z Pacova. Původní český muzikál s politickým nádechem vznikl někdy v šedesátých letech. V představení uslyšíte některé písně kupodivu stále ještě populárního Karla Gotta, Vaška Neckáře a dalších ve zcela nenapodobitelné interpretaci.
Eva Slachová
Tanečnice Eva Slachová předvede pár rytmických pohybů před nocturnem Kvokálu. Není to balet, není to divadlo, není to tanec. Pokud bude pršet, vystoupí až po Kvokálu v truhlárně, kam vás jistě velmi rád zavede jakýkoliv všestranný pořadatel (Eda?), nebojte se, je nás jako kobylek. -tuř-

Děkujeme kuchyňce za milé a spolehlivé služby

posíláme obrázek

A tuhle básničku věnujeme Agnes,
dobré víle našeho baru

Máme doma tuleně
Kterej hraje na bicí
Hodím na něj krabici
A bude znít tlumeně

-Karel Plíhal-

 

Rozhovor
Mišák a F.L.O.
Včera v lidušce zazněla hudba vcelku netradiční. Hlouček muzikantů zaujal naši pozornost natolik, že jsme se dvěma z nich udělali rozhovor.
Jak říkáte tomu, co hrajete?
Mišák: To je vlastně řečeno v tom názvu - F. L. O., folk leda omylem.
Kuba: Za ten folk může Mišák, za to „leda omylem“ Vítek.
Jak vy jste se vůbec dali dohromady?
Kuba: To bylo na Spadaným listí (podzimní obdoba Prázdnin) v roce 1996, já jsem v deset před polednem přišel na štáb, tam seděl pořád ještě Mišák a hrál na kytaru. Tak jsem si od někoho půjčil kytaru a hrál jsem s ním ještě další čtyři hodiny. Od té doby si mě Mišák pamatoval.
Kdo vás inspiruje?
Kuba: Je to spousta vlivů, spousta kapel, ale spíš každého z nás individuálně. Třeba Vítek hraje na harmoniku, takže u něj to je Jim Čert nebo Vašek Koubek. Mišák: Já z folkových kruhů beru Redla, jinak to je spíš bigbít nebo metal.
Kuba: Mám to navíc smíchané s jazzem, ovšem taky Redl, Mišík, pak Dežo Ursíny a Peter Gabriel. To bych si ale mohl otevřít seznam svých kazet a přeříkat ti to celé.
Jak často zkoušíte a jak často hrajete?
Miš: Zkoušíme tak jednou do měsíce s harmonikou a sólovou zpěvačkou, s Kubou se pak sejdem jednou před koncertem a on to přesto umí nejlíp.
Kuba: Jde o to, že mi Mišák pošle kazetu a než někde hrajeme, poslechnu si to.

Čím se živíte?
Miš: Já soustružením ve fabrice, Vítek dělá nějaké projekty do elektráren, Sylva studuje v Brně vysokou školu a Kuba dělá Ježkárnu.
Bude nějaká deska?
Miš: Ne že bychom nechtěli, ale myslíme, že je ještě moc brzo, hrajeme teprve něco přes rok.
Byl nějaký výrazný pozitivní ohlas na vaše vystoupení?
Miš: Byly pozitivní i negativní, spíš pozitivní. Ale včera se nám to moc nepovedlo. Pak máme z pátku čerstvý zážitek, kdy jsme zkoušeli v křížové chodbě kostela a nějaký pán nám chtěl dát přes hubu, co si to dovolujeme hrát v kostele.
Při koncertě byl nějaký prudil?
Miš: Ne, to byli jenom samí kamarádi. Kuba: Když hrajeme tady v Telči, jsou tu samí známí pořadatelé a táborníci, proto mě potěšilo, že nám tleskali i v Jihlavě, kde nás lidi neznají.
Přijedete za rok zase?
Miš: Určitě. -tuz-

 

Zážitek
Koncerty se tady v Telči staly jakousi samozřejmostí. Jako ze setrvačnosti se lidé chodí nechat oblažit svými oblíbenci, zpívají, spí, odjíždějí. Mají svou představu, co je čeká, a ta se naplňuje. Produkce klape, známé písně, známé vtipy, bezva. Mou spokojenost vyjadřuje však sotva poloviční úsměv. Co nás neudivované zaběhanými rituály na tomto festivalu drží? Je to to, co na programu nenajdeš. Vždycky takový malý (a pro úsilí za něj vynaložené obrovský) dárek. Třeba překvapení Blair Witch. V ruině starého mlýna, v prostředí trouchnivých schodišť a propadlých podlah se promítal „dokument-horor“ o třech amerických studentech pronásledovaných nadpřirozenými silami. Množství lidí tísnící se mezi práchnivějícími trámy se koupalo v modravém jasu pozorujíce zoufale pomalu plynoucí frašku. Tu však zakončila scéna, že ... V okamžiku, kdy kamera dorazila v ohromném psychickém napětí ke stavení nachlup stejnému jako to naše, jsem ucítila, jak se mi zastavilo srdce. Děkuji! Ještě cestou domů bylo slyšet woo-doo panenky, jak volají: „Mikey?! Joshi!!!“


Informátor
• Budíček v tělocvičně byl spontánním referendem odhlasován na devátou. Přesně v tu dobu totiž šepot ubytovaných zničehonic přešel v tichý hovor. • Soutěžíme v exování půllitrovky medoviny u Bédy na náměstí. Rekordy k nahlédnutí na vývěsce ve stánku.• Tuřín trénoval bojová umění na dívčích zádech a říkal tomu masáž.• Celý den s napětím sledujeme obrázky z radaru, ze kterých se dá zjistit, kde právě prší a jak moc. Rosničkáři včera tvrdili, že pršet bude na jihovýchodě, pravda je zcela opačná - nejvíc leje v západních Čechách.• Když hluk v redakční místnosti překročil práh bolestivosti a hustota osob bránila jak výrobě Zpravodaje, tak nerušené hře s hakisakem, začalo to trochu vadit. Tyhle situace nejlépe řeší Zuzka, za dvě minuty bylo v redakci prázdno.• Již při druhé písničce skupiny Akorát se na náměstí ozval zvuk sanitky. Takovou účinnost nemá ani Semtex.• Dnes v odpoledních hodinách propuklo na Štěpnickém rybníce divoké zápolení na lodích. Zvítězila pramice obsazená Nezmarem Jimem a pořadatelkou Martinkou.•

V úterý VOLEJBALOVÝ TURNÁJEK!

Besídka divadla Sklep v neděli 13.8. v 15:00 na zámku

Gregoriánské chorály 10.8. v kostele Jména Ježíš


Zpět na titulní stranu
medved@jitel.cz