Číslo 7

30.8. 2000

Hot dog aneb Mně je to buřt… Kladete si jistě palčivou otázku, proč, proboha, nevyšel včera Zpravodaj?! Odpověď je na snadě: včerejšek v redakci se nesl pod vlajkou pečených masíček a střívek plněných uzenou řezankou zvolna otáčených na grilu. Hvězdička, spirálka, mráček, lebčička, paragraf. Tak nějak jsme se cítili, když nám už po dvanácté ve druhé hodině marné mravenčí dřiny vyhodili energeticky draví obchodníci pojistky. Během dne stihli metodou neomaleného natahování svých šňůr ke společnému zdroji odrovnat hlavní redakční počítač plus další dva v internetové studovně, čímž byla způsobena škoda 4,5 tisíce. Skromný výbuch s efektním zajiskřením doprovázel závan libového zápachu a bylo po srandě. Počítač je také jenom stroj a má svůj daný počet šleh, které dokáže unést. Poslední ťafka nese název Hot dog. Co na to stánkař? -zuz-

Pestrý zámek
Počasí-nepočasí, Prázdniny v Telči se rozjíždí. Včera večer byly na programu tři skutečně fajnové vystoupení. Všechno večerní dění na nádvoří zámku odstartoval koncert jindřichohradecké skupiny Jen tak tak. Původně školní kapela zaujala precizním vystoupením, plným nápaditých hudebních detailů a schopností plynule přecházet od váhavých, pomalejších skladeb ke kouskům veselým, energickým a optimistickým. Perličkou koncertu byla svérázná skladba Ženění, zabalená v takřka čardášo- vém rytmu. Po čistě folkových Jen tak tak přišli na řadu moravští Tea Grass. Ti posadili laťku hudební úrovně do vysokých mezí už svojí první skladbou - instrumentálkou plnou mnoha uchulahodících „kudrlinek“, inspirovanou hudbou východního Maďarska Následovalo pásmo moravských milostných písní, v nichž především tklivé nápěvy dokázaly rozněžnit nejednu duši, přítomnou na zámeckém nádvoří Vody lidových písní byly po chvíli vyměněny za rytmus bugy-bugy a následně za swing. Ani u tohoto hudebního stylu však Tea Grass nevydrželi. V duchu nastolené experimentální nálady vyměnila kapela swing za věc na folkových pódiích nevídanou - skladbu Johanna Sebastiana Bacha. Mandolína, kytara, basa a housle se velkému Mistru poklonily vskutku dokonale! Vrcholem programu bylo vystoupení sourozenců Ulrychových s kapelou Javory. Na basu hrál nejvytíženější muž večera, Petr Surý, který učinkuje také v Teagrass. Publikum nejdříve vstřebalo energii ukrytou ve skladbě On na mě zapomíná, potom přišla píseň Housle a Mříž, v níž famózní hlas Hanky Ulrychové rozezněl neskutečně působivě celý prostor nádvoří a snad všem přítomným způsobil přeběhnutí mrazu po zádech. „Jsme chodci, co v životě jenom tlačí nákupní vozíky, nebo jsme také poutníci s nějakým cílem?“ otázal se na úvod bloku nových písní Petr Ulrych a s kapelou zahrál skladby z alba O naději, jimž vévodila právě píseň Chodci nebo poutníci. Nejnovějším představeným albem Javorů bylo CD Malé zrnko písku. Popově zabarvené Blázny v dešti střídala titulní záležitost, charakteristická výbornou pasáží sborového zpěvu, po ní přišli bigbítoví Půlnoční lidé a muzikálová Hora Magura. Nakonec se posluchači dozvěděli, jak na Valašsku vznikl dnes téměř posvátný nápoj slivovice a s učinkujícími se rozloučili legendárními kousky: Zvon, Javory, Kdysi před léty, Putovali hudci. Luboš Rosí

My jsme začali,.......a vy?
Už funguje skoro všechno. Veřejné záchodky v Lidušce jsou připravené, stánek s funglovýma tričkama Prázdnin, cédéčkama a ještě novějšíma pohledama už je taky na svém místě, obě tábořiště premávají, ba i tělocvična, obě úschovny (jak na štábu, tak i na zimáku) uschovávají a tento rok je pro vás vytvořená veřejná jídelna u centrálního parkoviště. Další novinkou je samozřejmě internet, ale o tom už určitě víte. Podrobnosti se dozvíte u nás na informacích. Zdraví holky informátorky!

Od putyky k televizi
S hořkými vzpomínkami na studium konzertvatoře (cello, klavír), které bylo spíše teror, absolvovala Natálie Velšmídová na Masarykově univerzitě v Brně obor Pedagogika volného času a hudební výchova. Mezi konzervatoří a VŠ se dala přívýživu (kromě dvou měsíců, kdy dělala uklízečku, ale chtěli po ní, aby vstávala na osmou hodinu, drzouni), jelikož na poprvé nebyla přijata. Po dobu celého studia intezivně hrála, téměř všechno a všude, svatby, narozeniny, bary, restaurace, ... Nekonečné tři měsíce učila hudebku a češtinu na základní škole, jako záskok za nemoc. Vlastníma rukama přestavovala barák, ačkoliv jí sousedi upozorňovali, že se přepíná a zedník nestíhal užívat materiál, který mu dodávala. Hrála třikrát týdně ve vinárně Modrá hvězda, než z ní udělali bordel, a to rok bez dovolené. Asi půl roku hrála v cikánské vinárně „U Ščuky“, což byla životní škola charakterů a profilů. Ale jednoho krásného dne ji to přestalo bavit. Řekla si, že bude hrát co sama chce. Zkrátka si usmyslela, že nahraje písničky, které ve vinárně nikdo nezná, neříká si o ně a nerozumí jim. na- šetřila si nějaké peníze, aby mohla vydat CD, kterého třetinu rozdala na propagaci a kamrádům. Když pominula prvotní euforie z vydání desky, došlo jí, že ji nedostane mezi lidi bez funkční a hrající kapely. Nakonec se podařilo sestavit skupinu Natalika. Aby vznikl ten pořádný humbuk, aby se o kapele vědělo, vzala to zkrátka rovnou k dalšímu CD, aby bylo o čem mluvit. Z diskografie vybírám spolupráci s B. Gambettou, R. Holým, L. Malinou. A abych vysvětlil ten titulek - Natálie nahrávala i pro Český rozhlas a Českou televizi, v bývalé ČST například Nedělní chvilka poezie. podle materiálů Natalie -tuř-

Na svatého Abdona, ve švech praská stodola

Co bude?
Mirek Kovářík
Od Ginsberga po Berkovou, tak nazval Mirek Kovářík svůj nokturnový repertoár - a zdá se, že už výčtem autorů si může každý přijít na své: - BEATNICI / Ginsberg-Ferlinghetti-Hrabě, SURREALISTÉ / Hynkova Babička po pitvě a Miluji, tedy jsem od Zbyňka Havlíčka/, Divišova vzpurná poezie z let emigrace a dvě povídky Alexandry Berkové - to vše možná i s hudebním podkresem, jakož i pár zajímavých textů autorů Mirkova rozhlasového týdeníku Zelené peří. Ostatně, kdo chce, může mu na štábu nechat své verše, Mirek si je večer před nonkturnem vyzvedne a případně uvede, po domluvě s autory. Večery tohoto typu má zavedeny v Brně v Divadle Husa na provázku a v Praze v klubu Bájná Zebra v Rokoku, v miniaturní podobě mohou mít i svou telččskou prázdninovou reprízu...

Fleret a Jarmila Šuláková
Asi bych vám měl tuto kapelu představit. Jejich dlouhou a pestrou historii bych sem asi nenacpal, ale o jakýsi stručný výtah se pokusím. Začátkem osmdesátých let se sešli Petr Chrastina a Zdeněk Hrachový a chtěli hrát folk. A nejlepší způsob, jak hrát folk je založit nějakou tu kapelu. Dali se dohromady ještě se Simonou Královou a nazvali se „Šperhák“. V kapele se ještě mihnul Staňa Pavelka, který stačil kapelu seznámit s textařem Liborem Myslivečkem, který se jim stal osudným. Jak to tak bývá, proběhla v kapele jakási šachová hra, a tak se utvořila známá sestava Hrachový - Šedivý - Chrastina - Husár. Kapela se v té době jmenovala „Šperk“. V roce 1984 změnili název na dnešní „Fleret“. Spolupracovali i s Vlastou Redlem. Vlasta je v jednom rozhovoru vychválil a nebyla to jenom zdvořilost. Skupina sklízela úspěchy po celém okolí Vizovic (odkud kapela také pochází), a tak vydali první desku. Nebyla vůbec poslední - zatím jich vydali sedm (a snad jich ještě přibyde). No, a pak pozvali Jarmilu Šulákovou a natočili spolu píseň „Doma najlepší“ pro album „Zafúkané“. Tím však spolupráce s naší (vaší - ne- jsem valach - pzn. autora) korunovanou Krá-lovnou valašské písně nekončila. Na „okolotřeboňském“ festivalu dokázali v dešti roztančit folkaře tak, že to vypadalo jako na rockovém koncertě (zpráva od GoGa). Jejich nejnovější společné album se jmenuje „Tož tadyk ju máte“. V časopisu Folk&Country jsem si přečetl zarytou folkařskou ne zas tak pozitivní kritiku. Autor kritizoval (u některých písní) orientaci na styl, který se hraje v rockových klubech. Podle mého názoru by měla být kritika objektivní a měla by respektovat úsloví „změna je život“. Ale já tady nejsem od toho, abych kritizoval kritiku. Když se to někomu líbí, tak je to úspěch. Mě se to docela líbilo a myslím si, že album by mohlo být trošku pestré. Obdivuju paní Jarmilu Šulákovou, která se nám takto „ponořila“ do rocku. Moc se mi to líbí. Tudíš (netudím - malá slovní říčka) bych vás všechny chtěl pozvat na jeden z nejkrásnějších koncertů letošních Prázdnin, i když krásné budou všechny. Jen tak pro úplnost - dnes hrajou ve složení Zdeněk Hrachový - Stanislav Bartošík - Vladimír Mokráš - Vladan Heča - Květoslav Balšán .... a Jarmila Šuláková. - Páši-

Informátor
Na intru probíhala včera v nočních hodinách zajímavá session ve sprchách... Počáteční dvouhlavé osazenstvo se rázem po odhalení kvapně rozrostlo o další příznivce společné zábavy... Akce, a zvláště její vyvrcholení při „hromadné koupeli“, získala ohromný ohlas. O jejím úspěchu svědčí výpovědi účastníků, kteří někdy zjihle a někdy zvrhle vzpomínají a těší se na další reprízy...Vidla kategoricky odmítá užívat diakritiku v mluvě. Pozor, zlozvyk se epidemicky šíří! PP*) Bobeš (a kdo ho ještě neznáte, on si vás najde...) včera U Eiffela zásadně vystoupil proti podlému zacházení s názvy sušenek typu „nové a ještě lepší“. Staré dobré pišingry prý zákeřné firmy cpou hnusnými mastnými náplněmi ze SRN, což se nedá pozřít, přičemž nezachovají na trhu původní výrobek a to je zlé. Od této teze se odpoutala rozsáhlá a nevybíravá debata, kterou konečně uzavřel opět jmenovaný B. výrokem: „Nemíchej mi tady pomeranče s banánama a se Zlatejma oplatkama!!!“ UV- univerzální větvovač: Nejlepší pití pro folkaře a jiné pařiče! Je to patent Roberta od stánku a všichni se na něj obraťte! Ano, práskneme to (?), autorem tohoto oznámení je tajemný(?) P. - rano v osm nula nula vyrazila dvouvoza vyprava - stop - tomasovo tyden opravovane auto cestu prezilo - stop - kufr plny hub - stop - huraaaa - stop - Tak se osmičlenný tým zúčastnil Houbových závodů, které nakonec vyhráli všichni, totiž ti, kteří vůbec přemohli sami sebe a vyhrabali se se zalepenýma očima z brlohů a pelechů s nejistým cílem mátožně se potácet lesem a rozkopat pár hříbků... -zuz- *)profesionální přítel - zkratka redakce

Příjemně posedíte v Restauraci u Zachariáše. Nejen zahrádka, ale i stylové salonky, všelijaká jídla a dobré pivo .... Redakce doporučuje vynikající nakládaný hermelín, specialitu podniku