První základní věc: vodáci se zdraví AHOJ a tykají si. Pokud se rozhodnete vyrazit na vodu, musíte si nejprve vybrat řeku, zjistit si její vodní stav, sehnat partu lidí a potřebné vybavení. Doba vlastnoručně vyráběných pramic již minula (ale to byla jízda), a tak asi pojedete na nějaké kánoi či raftu ve dvou. Jestli jste v tomto sportu úplnými začátečníky, měli by jste na vodu vyrazit s někým zkušenějším a volit řeku raději mírnější (max. WW I) a postupně sbírat zkušenosti. Důležité je také zjistit aktuální stav vybrané řeky, protože nadprůměrný stav činní řeku těžší (o jeden až dva stupně), zatímco podprůměrný stav zase neumožňuje řeku sjíždět. Tak, máme vše potřebné a vyrážíme. Vlak nás dopravil na příslušné nádraží (nebo alespoň do jeho okolí) a nastává shánění lodí, které jste poslali dříve, neboť loď nemůže jet jako spoluzavazadlo (pokud Vaše loď neváží pod 15kg). Po třech dnech snad seženete všechny lodě i jejich zbytky a rychle se je pokoušíte vyléčit z ran, které utržily cestováním.

Lodě máme připraveny, pádla také (zde jen upozorňuji na velmi častou záměnu slov, používáme pádla, nikoli vesla) a připravujeme se na první plavbu. Je nutné se před ní řádně do lodi obléknout, ne však tak, aby vás oblečení při cvaknutí (udělání, převrhnutím) tížilo ke dnu a špatně se v něm plavalo. V chladnějším počasí je nejlépe použít neoprénový oblek nebo kombinaci teplého spodního prádla s pogumovaným oblekem, ne však tepláky a holínky. Dále pak je nezbytnou součástí plovací vesta, která nejenom chrání před utopením, ale i zmírňuje šok ze studené vody a navíc na lodi zahřeje (tím nemyslím, že v ní budete mít láhev s rumem). Na náročných úsecích řek je vhodná i přilba, protože rána do hlavy o kámen není zas taková vyjímka. To Vám vypnou proud a ani nemrknete.

Jedna příhoda z natáčení: jednou, tuším 13. března, jsem vzal svoji přítelkyni (dnes již manželku) poprvé na vodu. Bylo tenkrát zrovna vody akorát, slunce svítilo, ale 13 stupňů je 13 stupňů, a tak se na to řádně oblékla. Já ji nechal v tom oblečení (teplá zimní bunda, kozačky atd...), protože řeka nebyla těžká a jsem přeci už nějaký vodák. Jedeme krásně bez potíží a po hodině jízdy byl před námi jez. Zastavili jsme a šli jsme se podívat, jestli se to nedá jet. Zdálo se mi to sjízdné, jen jedna vlna se asi bude snažit zalít loď z boku, ale vzhledem k obtížnému přenášení jsem rozhodl, že riskneme. Chyba! Jen co jsme najeli do jezu, boční vlna nás zalila a šli jsme. V tu chvíli to bylo velmi nebezpečné. Neměli jsme vesty, byl velmi silný proud, hluboké koryto, že se nedalo postačit a přítelkyně kdesi pod vodou stahována dolů. Ještě štěstí, že jsem ji zahlédl a stačil po ní šáhnout a udržet ji nad vodou až na mělčinu. Myslím, že v tom oblečení by neměla šanci se sama udržet nad vodou. Naštěstí ji tento zážitek neodradil od vodáctví a nadále spolu jezdíme.

Tak nasedáme do lodi. První jde kormidelník (zadák, kormidlo) a háček (ten vpředu) drží loď. Až je zadák připraven, háček odráží loď, naskakuje a vyplouváme. Teď si musíme vysvětlit pozice obou vodáků. Háček má velmi důležitou povinnost, kromě pádlování - rozhoduje totiž o směru jízdy. K tomu ale potřebuje jisté znalosti a pokud je nemá, musí tento úkol zastávat na mírnější vodě zadák. U těžších řek je nutná perfektní spolupráce háček - zadák. Zadák má kromě buzerace háčka také na starost bezpečnou, a pokud možno plynulou jízdu. Jak může zadák buzerovat háčka? Jednoduše. Zadák, díky té vymoženosti, že řídí loď, je pánem a rozdává rozkazy.

• vpřed, pádluj, makej - zn. háček by měl začít pádlovat
• kontra, vzad - zn. pokyn pro pádlování vzad
• lego - zn. velmi oblíbený u háčků, málo používaný u zadáků - nepádluj, pauza
• přitáhnout - zn.pokyn pro přitáhnutí špice lodě
• odlomit - zn. pokyn pro odlomení špice

No, jsme řádně vykoupaní a plujeme vpřed. Najednou je olej (voda skoro neteče a vy musíte pádlovat). Tento nepříjemný stav nastává tehdy, když se blíží jez (splav, šlajsna, retardéra ...) nebo prudké peřeje. A hned je důvod k radosti, ale je třeba být i opatrný. Vždy je nutno zarazit v bezpečné vzdálenosti od jezu a jít se na něho podívat ze břehu. Nespoléhejte se, že vystoupíte v blízkosti jezu, protože řeka může mít regulované břehy, které Vám nedovolí u jezu zarazit. Při výstupu z lodě zastavujeme vždy tak, aby loď byla proti proudu, totéž platí i pro nástup, a háček vyskočí první z lodě, aby ji podržel pro výstup zadáka. Jdeme se podívat na jez, abychom zjistili, jak se voda chová pod ním. Pokud tvoří vlny, je to dobré, pokud jen tiše mizí a nad hladinou jsou pouze výpary, je důvod k obavám. Tyto jezy většinou nejsou velké (1-2 m) a právě proto bývají podceňovány. Takové jezy nejsou sjízdné, protože voda, která přepadne pres jez, je dole válci hnána zpět pod přepad a cesta od jezu vede jen spodem dna. Pokud člověk zazmatkuje a tuto skutečnost si neuvědomí, začne plavat nahoru, ale válce ho budou stahovat zpět. Pomoc převržené posádce lodi je zde téměř nemožná.

Nezapomeňte, že přistát a prohlédnout si obtížný úsek není žádná zbabělost, protože vy nemáte možnost se uprostřed jezu zastavit a říci si: "na to nemám, to nejedu" a obrátit to zpátky. Tedy občas to skoro jde - viz. fota. To tak jedete na raftu jez, který je zakončen jako hřeben (střídá se pilíř s mezerou), a najednou zjistíte, že jste zapadli mezi dva pilíře a nemůžete se hnout. Čím více sebou v lodi hážete, tím více se člun zařezává. Jo, na laminátové lodi by se mi to nestalo.

Pokud se nejedná o válce, je nutné vyhodnotit spád splavu a peřeje pod ním a rozhodnout se, zda to pojedeme v jednom (zadák pouze) nebo ve dvou nebo vůbec. Pokud ano, vždy je lepší vyndat všechny věci a přenést je, protože člověk nikdy neví a určitě máte v loďáku nějakou dírečku a namočí se Vám ta nejdůležitější věc. Jez můžeme překonat i jinými způsoby, než přenášením či splutím. Můžeme spustit prázdnou loď po jezu a držet ji přitom za koníčkovací (dlouhý provaz) šňůru na přídi a zádi a tím ji řídit.

Rozhodli jsme se, že to sjedeme a již vjíždíme do jezu, první vlna nás zalévá a už je to jasné. Udělali jsme se (překlopili, převrhli). Pokud máme vestu a nejsme zrovna někde pod lodí, máme zčásti vyhráno. Voda nás nese a my se snažíme držet své pádlo v jedné ruce a lodi rukou druhou. Plujeme vždy s nohama mírně pokrčenýma dopředu, protože náraz do hlavy či hrudníku může mít tragické následky. Nesnažíme se loď nikterak obracet či jinak s ní manipulovat, jedná se totiž o zbytečnou námahu a navíc to ani nepůjde. Voda si s Vámi i lodí v silném proudu udělá, co bude chtít. Doplavali jsme do zátoky, odložíme pádlo (pokud ho nemáme, tak ho asi budeme obtížně hledat - rádo se ztrácí) a jdeme vylévat loď. Jeden si stoupne k přídi lodě, druhý k zádi a stále obrácenou loď dnem vzhůru postupně zvedá jeden, druhý ji drží dole, a pak druhý zvedá a první ji drží dole. Je to taková houpačka - jeden dole, druhý nahoře a obráceně. Je to nejrychlejší způsob vylévání lodí.