oblíbená říkanka tvrdí, že na prvního máje půda úrodná je a my dobře víme, co si zasadíme. myšleno je (a to ty bystřejší po přečtení titulku určitě napadlo) konopí. protože se první máj nezadržitelně blíží, přináším vám malý návod na pěstování konopí. nebudu vás tady unavovat moralizováním o nesmyslnosti prohibice ani o pozitivních a negativních účinkách marihuany, o tom vyšlo mnoho nejen na tomhle serveru. jen vás upozorním, že pěstováním konopí za účelem výroby marihuany se můžete dopustit trestného činu výroby drog (ačkoliv můj názor je, že spíš než jít před kotvu podporovat mafiánský systémy je mnohem morálnější si svoji rostlinku vypěstovat sám, zákon je zdá se opačného mínění - nákupem drogy u dealera se ničeho trestného nedopouštíte).
kvůli časové aktuálnosti se nebudeme bavit o pěstování doma neboli indoor. stejně tak pomineme lákavou možnost prostého rozhození semínek do přírody v duchu akce GO2000 ([info1], [info2]), my si natvrdo řekneme, jak se pěstuje dobré konopí venku a naprosto cíleně.
velice důležitý je výběr místa. zkušení pěstitelé již mají vybráno z loňska, ti feťáci, který ještě maj poslední zbytky vůle, dokonce na podzim svá políčka zryli a naložili hnojem. my, kteří to máme na háku, jako každý rok vezmeme auto a až na poslední chvíli pojedeme najít dobrý kopec za městem. jako dost jiných záležitostí i kvalita políčka (a tudíž kvalita rostlin) závisí na mnoha věcech.
dobrá půda: chce to mírně písčitou a mírně zásaditou kvalitní půdu bohatou na humus. pokud na vybraném místě není, můžete ji dovézt odjinud (tip: zkuste třeba sebrat pár krtin, jestli teda ta kybergenerace ještě ví o co jde). na delší vzdálenosti doporučuji trabant kombi, ekologové ocení kolečko - v baumaxu k mání za cirka pětikilo. zásaditost jde upravit přidáním vápna nebo slepičích skořápek.
dobré osvětlení: tři zásady. hodně světla, co nejvíc světla a maximum světla. v šeru hlubokého lesa to nebude dobré. za temelínskou věží kam slunce nakoukne až k večeru taky ne. naopak na prosluněné pláni otočené k jihu (nekompjůtrový lidi vědí, že slunce putuje od východu přes jih na západ!) se kytkám daří výborně. ve výhledu na slunce by nemělo nic překážet, zvlášť u mladých malých rostlin je žádoucí vysekat i trávu okolo.
dobrá voda: konopí potřebuje hodně vláhy. pokud nevyberete místo přirozeně zavlažované (různé bažinky a tak podobně), musíte ho často a vydatně zalévat. což souvisí s dalším bodem...
dobrá přístupnost: zapomeňte na závazky, že se o políčko budete starat dvakrát týdně. jestli bude na vysokém kopci kilometry za městem, ukryté někde v křoví, po třech cestách na kole odpadnete a kytičky uschnou. věřte mi. (a pár osobních postřehů: jste-li alergik, vezměte si před každou cestou prášek. nechte se očkovat proti klíšťové encefalitidě, dokud to jde, nejlépe příští týden. mějte po ruce repelent. nekombinujte repelent a prášky proti alergii). dobrá přístupnost je často v rozporu s dalším pravidlem:
skrytost: konopné rostlinky mohou zemřít rukou vraha. tím může být policie (mimochodem, proslýchá se, že cajti mají interní pokyn marihuanou se nezabývat pokud nejde o velká množství nebo o udání. nespoléhal bych na to, ale dával bych bacha hlavně na to udání). bohužel se stále častěji stává, že se rostliny stanou obětí sprostého zloděje. buďte si jisti, že pokud svoje políčko pořádně neukrejete, na konci léta vám ho někdo sklidí. lidi jsou svině, ale pak je pozdě brečet, zbyde vám jen to náměstí republiky.
Rovnou k věci, čas je drahej. Minule jsme vybrali místo na pěstování, dneska začneme se semínky. mít semínka konopí je kupodivu jeden ze základních předpokladů úspěšného pěstování. pokud jste pěstovali loni (a nevypěstovali jste extrémně kvalitní marihuanu zvanou sinsemilla, která je bez semen), máte jistě slušnou zásobičku. pokud ne, můžete semínka kvalitních odrůd sehnat ve specializovaných shopech v amsterodamu. na cestování je už ale asi pozdě, když uvážíte, že nejpozději do měsíce byste měli začít sázet. daleko nejvíc šancí máte když se poptáte mezi známými. zeptejte se někoho kdo hulí (určitě znáte miliardy takových lidí), vysvětlete mu svoji situaci a požádejte ho o pár semínek. do začátku tak 20. většina lidí se s vámi ochotně rozdělí, semínka vám dají i zadarmo (pokud ne, je to typ vyhulenec, viz článek tráva: pro a proti. od takového ruce pryč, je to feťák.)
předpokládejme, že tedy máme 20 semínek. nyní je musíme nechat naklíčit a rostlinky předpěstujeme. celé to zabere tak 14 dní, a protože ven se zasívá kolem 1. máje, je dobré s tím začít tak v polovině dubna. vybereme ty nejlepší semínka - největší a nejhnědější. zelený malinkatý kuličky jsou k ničemu. do připravený nádobky (může bejt petriho miska, ale stejně nevíte co to je, tak vemte z kuchyně normální misku na puding) dejte dost vrstev toaletního papíru nebo papírovejch kapesníků, tak to šlo pořádně nacucat vodou. (nepoužívejte vatu, do tý se akorát klíčky zamotaj a poškoděj se). navrch nacucanejch papírů pěkně rozložte semínka a přikrejte další vrstvou papíru. nešetřte vodou, ať to klidně plave. misku odložte na teplejší místo a dejte si pár dní voraz.
za pár dní (dva, tři) už uvidíte, která semínka vyklíčila a která ne. ty co vyklíčily můžete zasadit do kelímků od jogurtů naplněných hlínou z místa, kde budete venku pěstovat. zasaďte je tak 1.5 centimetru do hlíny, trochu zalejte a dejte zas na pár dní někam do světla. není dobré dávat předpěstovávací jogurty moc do tepla, venku taky teplo zatim moc není a rostlinky by se navykly a pak by nastydly.
pro předpěstování vám můžu dát pár rad. až se objeví první zelené lístečky, rostlina potřebuje co nejvíc světla. můžete přisvítit zářivkou, není ovšem nad přírodu - správní pěstitelé preferují slunce. rostlinky zalévejte, ale zásadně odstátou vodou bez chlóru, jsou to ještě miminka a chemickou bombu by nemusely vydržet. také nesmíte rostlinky přelít. prostě udržujte hlínu vlhkou, ale ne mokrou.
kolem prvního máje by vaše sazeničky měly mít kolem 10 centimetrů, blíží se čas vysazení v přírodě. důležitým kritériem pro vysazení není magické datum prvního dne měsíce lásky, ale to, aby rostlinky nezmrzly. pokud se dají ještě očekávat ranní mrazíky, klidně pár dnů počkejte. až bude ten správný čas, rostlinky opatrně přepravte na místo kde budou, velice opatrně je vyklepněte z jogurtů a zasaďte do hlíny. mírně (mírně!) zalejte, chvíli se kochejte a pak jděte v pokoji domů. následující dny jsou na matce přírodě a na kytičkách. vy můžete jen asistovat dohlížením, aby půda kolem rostlin moc nevyschla, neměli byste ale rostlinky přelít. pamatujte - lehce mokrá půda, ne bahníčko.
Jak se blíží výsev, náš seriálek se blíží ke konci. shrňme si co jsme se zatím dozvěděli o pěstování konopí: musíme vybrat slunné místo, s dobrou písčitou a mírně zásaditou půdou. mělo by být skryté, aby nám rostliny někdo neukradl nebo aby si nás neodvezli cajti, a přitom dobře přístupné, abychom překonali lennost a chodili ho pořádně zalejvat. tak kolem půlky dubna necháme naklíčit semínka (díky přemkovi p. za návod na naklíčení starších semínek - ta vložíme do igelitového sáčku a dáme na topení), ta nejlepší pak předpěstujeme v kelímkách od jogurtů. na naše místečko je vysadíme po posledních ranních mrazících, ideální datum bývá prvního května, těsně před tím, než nás osvobodila rudá armrda.
výsev jsme tedy zvládli. teď máme tak půlku června a kytičky jsou už docela vyrostlé. poctivě je jezdíme zalejvat (odstátou vodou!), v okolí vytrháváme stínící rostliny (pozor, poškozuje to naši karmu. my rozněžnělí fanatici necháváme plevel růst.)
cílem takových pěstitelů bývá vyrobit co nejkvalitnější marihuanu, tedy marihuanu s co největším obsahem účinné látky tetra-hydro-cannabinolu vulgo THC. THC je pouze minimálně obsaženo ve stonkách, jen o trochu víc v listech. nejvyšší obsah THC je v neopylených květech (ve slovníku pěstitele nazývaných palicemi) samičích rostlin. v této fázi pěstování máme tady tři hlavní úkoly: maximalní počet palic, maximální podíl samic a zabránění opylení.
co nejvyššího počtu palic dosáhneme takzvaným zaštipováním. ve chvíli, kdy ze stonku vyrazí dva boční výhonky (viz fig. 1) uštípneme střední vrcholek (fig. 2). rostlina pak z toho místa vysadí dva náhradní vrcholky (fig. 3). ty pak taky časem uštípneme a tak dále, až máme dostatečně rozvětvenou rostlinu s mnoha palicemi. zaštipovat nesmíme začít moc brzo, je to pro kytku docela nápor, tak s tím obtěžujme radši dospělé jedince, děti by to nemusely vydejchat. zde je nákres:
| \./ \ | / \ / \ | / \|/ \|/ \|/ | | | | | | | | | fig. 1 fig. 2 fig. 3
maximalizace počtu samic je ošidná záležitost. pohlaví rostlin totiž nelze předem nijak určit. říká se, že čím zásaditější je půda, tím je víc samic, ale se skořápkami od vajíček to zas nesmíme moc přehnat.
zabránit opylení zabráníme snadno. stačí vytrhat samce. ovšem jak poznáme samce? blbě. já sám to poznám až na místě a většinou si nejsem jistej. popsat se to dost dobře nedá, poznáte to většinou až na konci pěstovacího období. samci bývají vyšší, štíhlejší a jejich květy jsou velice řídké a jsou v nich vidět bílé okvětní lístky. samce byste měli vytrhat ještě předtím, než začnou prášit pyl. jinak dojde k opylení samic a ty začnou spotřebovávat energii na výrobu semen místo na výrobu pořádné pryskyřice.
tak a je to. příště naposledy - sklizeň, sušení a skladování.