Vážení čtoucí, dovolte mi abych Vás v následujícich řádcích informovala o dalším dění na Roštejnskem tábořišti. Jistě jste informováni, že včera to jest ve středu 12.8.1998 se měla konat rozhodující bitva mezi štábem a námi (táborníkmi) . Byli jsme opět výborně připraveni. Velitelé jednotlivých vojsk vymysleli opět skvělou strategii, díky které byl štáb minule zcela rozdrcen, ale naše víťezství uznat nechtěl. V nové bitvě jsme si byli jisti tím, že se pravda potvrdí a štáb konečně uzná naše vítězství. Zmobilizovali jsme síly až z dalekého Slovenska, které jsou známe svou bojovností, vytrvalostí a ochotou padnout v boji za naše tábořiště. Za Žďárské jednotky pak byla přizvána i bojovnice pod krycím jménem XENA, do které jsme vkládali mnohé naděje.Neponechali jsme nic na náhodě a přivolali jsme i chemické jednotky. Chtěli jsme bránit náš kousek země, těch pár čtverečních metrů, ale štábu se určitě donesla správa o tom všem a přátele věřte tomu štáb se zalekl. Nepřišel ani človíček, aby nám zvěstoval, že se štáb vzdává bez boje. My jsme čekali – v dešti, ve větru, nebo se sevřelo, noc se blížila a štáb nikde! Snažíme se pochopit zhýčkaný štáb, že se zalekl počasí a proto je vyzýváme na dnes v 17:00. Nechť zvítězí zdatnější.

Vaše J A N A ze Žďáru.